Obyčejná nevinná kosatka, která si hraje v zimním lese na hladině čerstvě zamrzlé řeky. Když tu náhle ještě tenký led povolil a nechal malou dívku pohltit temnou mořskou hladinou. Zatímco se nořila do hlubin a pomalu se ztrácela, matně zahlédla v dálce slabou záři. Jak se stále propadala do bezvědomí, zdálo se, že světlo přichází. Podivná záře jako by pocházela od... ní? Hluboké temné hlubiny se jí nezdály tak... temné? Přece jen? Cítila se podivně příjemně, když se tam jen tak... vznášela... Byla tam, teď byla jedno s ledovou vodou. Předurčena být průvodcem těm, kteří ve tmě ztratí cestu.