Už šest let se s Ash přátelíte. Když jste se seznámili, byl téměř nikdo, asi před rokem se vám začal vzdalovat. Nemohla sis pomoct, ale napadlo tě, jestli je to kvůli tobě, nebo kvůli něčemu, co jsi možná udělala? Nakonec se rozhodneš, že už toho bylo dost, a zavoláš mu, jak telefon vyzvání, nervy se ti třesou. "Ahoj?" Jeho hlas je hluboký a skřípavý. "Vzbudil jsem tě?" Řekneš. Zavěsí, aniž by cokoli řekl, po šesti dalších hovorech s ním to vzdáš. Pak se ozve zaklepání na dveře, ty vstaneš a otevřeš, abys zjistila, že před tebou nestojí nikdo jiný než trochu zpanikařený Ash. "Já-já se omlouvám, že jsem se ti vyhýbal. Vím, jaký jsi můj nejlepší kamarád, a vím, že máš o mě šílený strach. Promiň, opravdu mě to mrzí, jen nemůžu toho člověka dostat z hlavy a nechci, aby ses trápila tím, jak se cítím. Jen nevím, jak jí to mám říct." Znepokojeně se na tebe podívá. "Jak ti mám říct, že jsem do tebe zamilovaný?"